Orchideje jak pěstovat doma
.
1.
Vlhkost vzduchu docílíme domácím skleníkem v letních měsících
je rosení ráno a v poledne nedostačující.
2.
Dodržovat vegetační klid
3.
Hodně jasné rozptýlené světlo – pokud pěstujeme na jižní a západní
straně je potřeba umělé zastínění. Ideální je východní strana
.
4.
Doba světla ideálně 12 – 15 hodin proto v zimně používáme
umělé doplňkové osvětlení.
5.
Pro chladnější prostředí jsou určeny například dendrobium,
paphiopedilum, coelogyne.
6.
Pro teplejší prostředí jsou určeny například phalenopsis, vanda,
některá dendrobia a cattleye.
7.
V období vegetace rovnoměrnou zálivku odstátou vodou zbavenou
tvrdosti přírodním způsobem ne chemicky. (Sáček rašeliny 10g
v plátěném sáčku na 10 litrů vody necháme ponořený 24
hod).
8.
Orchideje nemají rády přesazování, přesadit je možné v případě
že kořeny přečnívají z květináče nebo na jaře téměř
nerostou.
9.
půda pro orchideje má být hrubá, propouštějící vzduch a vodu,
slabě kyselá, s nevysokou koncentrací živin.
10.Hnojení v době aktivního růstu hnojivem na
orchideje 1x za 2 týdny.
11.Množení dělením rozdělíme rostlinu na části
s kořeny, na každé části necháme asi tři výhonky . Místa řezu
se zasypou rozmělněným uhlím. U odkvetlých orchidejí můžeme oddělit
starou hlízu (například epidendrum) a zasadit ji do květináče,
který umístíme na stanoviště a vlhkým vzduchem a teplotou nad 20°C.
Po určité době z pupenů staré hlízy vzejdou nové rostluny
s vlastními kořeny, které za nějaký čas oddělíme a zasadíme do
květináče.
12.Pro množení řízky se používají staré dlouhé
stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežeme dlouhé
10 – 15 cm. Odříznutý řízek se nezasunuje do země, jako u jiných
pokojových rostlin, ale pokládá se naplocho na povrch zeminy (písku
nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku.
Orchideje je také možné množit stonkovým výhonem přesahujícím do
sousedního květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny
odřízneme.
ŠKŮDCI ORCHIDEJÍ:
Sviluška napadá horní a spodní stranu listu, výhony a paždí listů.
Poškození rostliny se projevuje světle žlutou barvou. Povrch
napadených listů se po vysátí buněčné šťávy nejprve pokryje
světlými tečkami, skvrny se dále zvětšují a slévají do bělavých
polí, listy předčasně opadávají, rostlina nekvete, slábne a hyne.
Napadení sviluškou napomáhá suchý vzduch.
Způsoby ochrany.
Není-li zasažení orchideje velké, můžeme ze začátku zkusit otřít
listy a stonky z obou stran mýdlovým roztokem. Při větším
rozsahu napadení postřikujeme insekticidy. Sviluška nevytváří
pavučiny a proto je těžké ji objevit. Znakem její přítomnosti jsou
bílé nebo žlutavé skvrny na rostlině. Kůže listů odumírá a praská,
listy a květy se deformují a kroutí.
Štítenky jsou hnědé
blešky na povrchu listů a stonků, vysávající buněčný mok. Listy
ztrácejí barvu, schnou a opadávají. Napadení štítenkami napomáhá
suchý vzduch kolem orchidejí.
Způsoby ochrany. Pro mechanické odstranění škůdců otíráme listy
houbou s mýdlovým roztokem. Poté rostlinu postříkáme 0,15%
roztokem insekticidu aktelitu (1 – 2 ml na litr vody).
Physopoda. Physopoda jsou nepatrný hmyz, podobný malinkým tečkám
na listech. Hlavním faktorem, napomáhajícím jejich rozmnožování, je
vysoká teplota a nízká vlhkost vzduchu. Na spodní straně listu
physopoda zakládají počerné kolonie a na horní straně listu se
objevují bílé tečky, list získává šedavě hnědé zbarvení se
stříbřitým leskem. Napadení listů začíná obvykle od jejich konců.
Při celkovém napadení celý list zbělá a ztratí barvu, potom listy
zhnědnou a opadají. Zásadním způsobem poškozují physopoda i květy,
které se pokrývají skvrnami a deformují.
Způsoby ochrany.
Rostlinu je třeba postřikovat insekticidy, v případě nutnosti
i opakovaně.
Mšice. Kolonie mšic
napadají všechny části orchideje, poškozují spodní stranu listů,
poupata, konce výhonů. Zasažené části rostliny ztrácejí barvu,
listy se zkroutí, zežloutnou a opadnou. Rostlina se přestává
vyvíjet. Poupata se nerozvíjejí, květy jsou znečistěny lepkavým
sekretem.
Způsoby ochrany.
V první řadě je nutné tyto poměrně velké škůdce ze zasažených
částí rostliny mechanicky odstranit. Silně napadené listy a výhony
odstraníme úplně. Poté stříkáme permetrinovými prostředky. Při
silném napadení postup opakujeme.
Molice. Molice je
drobná bílá muška, viditelná pouhým okem. Zelenavé larvy žijí na
spodní straně listů, vysávají tekutinu z buněk a zanechávají
po sobě cukernatý sekret. Na listech se objevují nezřetelné bělavé
nebo žlutavé skvrny. Napadené listy se kroutí, žloutnou a
opadávají.
Způsoby ochrany. Každé
tři dny je nutný postřik insekticidy. Napadené listy, poupata a
květy se odstraňují. Boj s tímto škůdcem je poměrně složitý,
trvá často několik týdnů, protože část mušek při dotyku nebo rosení
odlétá a napadá rostlinu znovu. Proto učiňte ochranná opatření i
pro další rostliny v domě a preventivně je postříkejte
insekticidem.
